Inscenace Letí

Holčičí komedie (v níž se objeví muž a vůbec to nevadí) z pera slovenského matadora dramatické tvorby Viliama Klimáčka se věnuje fenoménu au-pair.

Novodobá pohádka o tom, jak se chudá dívka vydala do světa štěstí hledat, nekončí vždy svatbou se spanilým princem.

Viliam Klimáček věnoval tři čtvrtě roku studiu autentických materiálů, které se staly východiskem hry Aupairky (ve slovenském originále In da house). Vytvořil koncentrovaný příběh tří au pair v Londýně, které na večírku v bytě domácích, kteří na víkend odcestovali, vzpomínají na komické i smutné situace ze své práce, přičemž na povrch postupně vyplouvají frustrace, komplexy a neschopnost změnit svůj život k lepšímu. Režisér Marián Amsler a dramaturgyně Marie Špalová upravili text nejen na české poměry, ale také přímo na tělo svým hercům.

Překlad Marián Amsler a Marie Špalová
Režie Marián Amsler
Hrají Marcela Holubcová, Tomáš Kobr, Klára Štěpánková a Anna Bubníková

Inscenace Letí

Milujete své přátele? Přejete jim úspěch, štěstí, prima časy? Ano? Ale jistě. Přijďte si s námi užít Bazén. I bez vody. Černá komedie o přátelích, po které se vám uleví... Jak se skupina umělců, kteří se přátelí již řadu let, vyrovná se závratnou kariérou jedné z nich? Jsou pozváni do její luxusní vily s nádherným bazénem a jejich závist přerůstá v nenávist. Předstírané radovánky u bazénu vyústí v tragédii a slavná umělkyně končí v bezvědomí a zmrzačená v nemocnici. Její „přátelé“ využijí neštěstí pro svou další uměleckou tvorbu, obsadí její vilu, natáčí její zohavené tělo a již se vidí, jak vystavují v nejprestižnějších galeriích. Mají se cítit provinile? Vždyť ona sama postavila svou kariéru na výtvarných objektech využívajících „krev, obvazy a kondomy“ jejich společného kamaráda, který zemřel na AIDS. Jenže jednoho dne se jejich umělecký objekt z bezvědomí probere...

Překlad Dana Hábová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Michal Kern, Irena Kristeková, Pavlína Štorková a Josef Wiesner (nebo Richard Fiala)

Inscenace Letí

On a Ona se nechali zavřít do svého bytu, který proměnili v umělecký ateliér a odkud vysílají přímé vstupy ze svého vlastního života. Život pojímají jako performanci, která je okamžitě přenášena na Internet díky všudypřítomně instalovaným kamerám. Žádané jsou nedokonalé okamžiky a scény, útržky reality, zdánlivě pravdivé efekty, hra na autenticitu, manipulace. To oba dva dobře vědí, protože ani jeden z nich v tomto „božském" tvoření života není nováčkem: On je DJ, Ona zkušená moderátorka televizních talk-show a filmová režisérka. Příběhy, které si vyprávějí, činnosti, které vykonávají, jsou zpočátku příjemný chill out občas přecházející do adrenalinového vrcholu, koktejl nálad, citací a momentálních improvizací. Snad z opakování a únavy či snad z nudy Ona otočí tuto hru proti Němu a jako záminku či zbraň použije dítě, které údajně čeká. On reaguje zcela v intencích pravidel hry. Na otázku, zda dítě chce, odpovídá drsným popisem svého vlastního dětství, kdy byl sexuálně zneužíván otcem, matkou i vlastní sestrou. Richter zde dosahuje maximálního účinku nejistoty, zda se jedná o persifláž či jeho zoufalý pokus někým otřást, donutit někoho skutečně naslouchat. Skutečné city neboli realita však v tomto prostředí nemají místo. Jen nejistota na ostří nože, která zůstane bez odezvy. Ona ho sice vyslechne, ale „jede" dál. Materiál se možná použije později, možná se bude hodit. A dítě? S tím to dopadlo podobně, zapomnělo se na něj. Jestli kdy jaké bylo...
Hra z roku 1998 představuje velký dramaturgický hit (byla přeložena do 20 jazyků a uvedena ve více než 50 inscenacích po celém světě od Evropy přes USA až po Austrálii) a předvídá boom televizních reality show, jehož jsme svědky na přelomu milénia.
(převzato z: www.dilia.cz)

Překlad Martina Černá
Režie MUŽI (Viktorie Čermáková, Eva Salzmannová)
Hrají Martina Sľúková, Richard Fiala

Inscenace Letí

Hra Marka Ravenhilla, slavného „enfant terrible“ britské dramatiky 90.let, je oslavou různosti lidské sexuality, ale také fascinujícím pohledem do skryté kapitoly londýnské historie.

DOMEČEK PRO BUZNIČKY (u Matky Kapavky) je komediální hrou se zpěvy popisující způsoby a zvyky gay komunity, jak se po staletí vyvíjely. Rozehrává vrstevnatý příběh jedenadvaceti postav, počítá s výraznou výtvarnou složkou, má proporce monstrózní výpravné podívané a až muzikálovým způsobem pracuje s hudební složkou, jejímž autorem je Matthew Scott, takže jsme svědky velkolepé podívané se zpěvy a tancem. Autor rozehrává paralelně dva děje různého dobového zařazení, v historické linii se vrací do Londýna začátku 18. století, kde v letech 1700 až 1730 fungovalo několik desítek tzv. molly houses, zábavních podniků pro gay menšinu, v nichž probíhaly travesti show, ale nebyly výjimkou ani imitace svateb nebo simulované porody dřevěných panenek a podobně. Historická fakta čerpá Ravenhill především ze stejnojmenné knihy Rictora Nortona z roku 1992. Zaujal jej nejvíce příběh Margaret Tull, která, aby udržela podnik po smrti svého manžela, otevírá takový molly house a stává se jeho 'bordel mamá'. Již samotné téma molly klubu, kde se muži převlékali do bohatých ženských kostýmů, odkazuje k barevné extravagantní show, v níž převládá zábava a veselí.
Do kontrastu k bezstarostné a pestré zábavě historické časové linie staví Ravenhill obraz současného Londýna roku 2001. Také zde jsme svědky zábavy skupiny gayů, která však nepřekročí hranice povrchní konverzace, sledování porno videa s konzumací kokainu. Tato časová linie příběhu jako by byla svou drsností a explicitou reminiscencí autorovy tvorby devadesátých let. Nechybí zde celá řada metafor povrchnosti novodobé společnosti, ale tentokrát Ravenhill více než s rozvíjením jednotlivých dramatických situací pracuje s porovnáváním obou časových pásem. Napětí vytváří především spojením radostného a hravého historického obrazu s nihilismem a degenerací současné zábavy gayů. Hra měla premiéru v roce 2001 v Královském Národním divadle Lyttelton a díky obrovskému úspěchu byla přenesena na West End do Aldwych Theatre.

Překlad Dan Špinar a Petr Kolečko (překlad písní)
Režie Dan Špinar
Hrají Eva Salzmannová, Rudolf Stårz, Ondřej Novák, Richard Fiala, Tomáš Kobr, Marcela Holubcová, Michal Kern, Martyna Sľúková, Vlaďka Striežencová, Josef Wiesner

Inscenace Letí

Dva bratři, kteří žijí spolu a mají se, jak se zdá, rádi, a dívka, která s nimi žije a flirtuje. Možná představují dva bratři dva různé aspekty, pro mnohé protiklady, jedné a též osobnosti. Postava dívky jednoznačně ztvárňuje konflikt mezi nimi.

Komentář poroty při udělení prestižní ceny Tondelli F. Paravidinovi za hru 2 bratři: „Síla textu, který porota s nadšením přivítala jako svěží vánek, spočívá v jeho uzavřenosti a paradoxně v soběstačnosti, která ho udržuje v jistém stavu suspenze vůči okolí. Zároveň ve hře záblesků reprodukuje mechanismy naší každodennosti: něco křehkého, co nepoplete hlavu, ale vyjadřuje upřímnou nutnost a baví a zneklidňuje nás, protože se nás týká.“

Překlad Kateřina Bohadlová
Režie Jiří Ondra
Hrají Martina Sľúková nebo Pavlína Štorková, Richard Fiala, Josef Wiesner

Inscenace Letí

Hra je napsána na základě skutečné události, která se odehrála v roce 2002 v centru Londýna. Dvojice teenagerů zůstala zablokována ve výtahu v budově, kterou dělníci zrekonstruovali. Jejich ostatky byly nalezeny až po třech měsících… Teenageři, kteří zůstali ve výtahu neměli s sebou žádné doklady a dodneška se neví, kdo jsou. Hra byla poprvé uvedena na Malém divadle v Bukurešti v roce 2004 a bude inscenována znovu v Jasech v divadle Ateneu.

Překlad Elisabeta Kučerová
Režie Jiří Trnka
Hrají Pavlína Štorková, Pavol Smolárik

Inscenace Letí

Hra mladé autorky Radmily Adamové (z roku 2005) v první části ještě velmi humorně, ve druhé již drsněji rozkrývá vliv mediálních manipulací na myšlení, chování i cítění žen. Ukazuje bludný kruh komerčně a konzumně laděné společnosti, v němž problematické chování přenáší jedna generace na druhou.
Hra získala Cenu Evalda Schorma za rok 2005.

Režie Martina Schlegelová a Marie Špalová
Hrají Klára Štěpánková nebo Erika Stárková, Eva Nádaždyová, Pavlína Štorková, Jana Kovalčíková nebo Martina Sĺúková

Inscenace Letí

Manekýnovi se líbí Sněženka > Sněženka má spoustu známostí > s Manekýnem se jen přátelí > Fujavice je hvězdou psychedelic-trance > zakoukal se do Oranžády > adresuje jí každé své slovo > ona dělá, že si toho nevšímá > líbí se jí Metelice > mladý muž s tváří pobledlého cherubína předurčenou k tomu, aby ženy připravovala o spánek > Lenočka je vdaná > muž jí udělal pod okem monokl > taky se jí líbí Metelice, jenže se stydí, protože s tou modřinou nevypadá dobře > pohledný mladý muž Voloďa pije v kavárně espreso > něco vypráví a jí u toho pistáciové oříšky > Veverka připomíná Twiggy, má veliké oči, krátké modré šaty, dlouhé nohy, slušivý účes, pořád se usmívá, krotce a skromně > všem to moc sluší > chtěli byste se na ně dívat, patřit mezi ně, přátelit se, milovat se.

Překlad Anna Bubníková (česká verze) a Romana Maliti (slovenská verze)
Režie Marián Amsler
Hrají Richard Fiala, Josef Wiesner, Pavlína Štorková, Klára Štěpánková, Václav Jiráček, Pavol Smolárik, Jana Kovalčíková, Martina Sľúková

Inscenace Letí

Apokalyptická balada ve třech dějstvích s epilogem. Vesnici Věky zasáhla bouře a zničila úrodu. Vlci utíkají z lesů. Hostinský přišel o jediného koně a Kovář zase o práci. Lidé nemají peníze. Přesto se v hospodě pije až do rána. Voják čeká na válku. Ta jediná má smysl. Až přijde, dostanou všichni rozum. Jakou moc má Starosta, který určuje, čemu mají lidé věřit? A co se může stát, když hladem vyčerpaný vlk přivede do vesnice Ženu? Kolik zla snesou Věky?

Režie Jiří Ondra
Hrají Sandra Černodrinská j.h., Richard Fiala, Václav Jiráček, Perla Kotmelová j.h. / Eva Nádaždyová j.h., Jana Kovalčíková, Tomáš Petřík j.h., Martina Sľúková, Pavol Smolárik, Petr Vančura j.h., Josef Wiesner

Inscenace Letí

Odpovědný Gordon se stará o své dva mladší bratry - mentálně postiženého Richarda a násilnického Raye. Pak dojde k vraždě mladé dívky - kdo ochrání rodinu před odplatou? A kdo ze tří bratrů vlastně zabíjel?

Překlad Lucie Kolouchová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Pavlína Štorková, Michal Kern, Lukáš Homola, Josef Wiesner, Richard Fiala

Inscenace Letí

Alice je bývalá baletka, teď trpí anorexií a každý den nabízí ochutnávky v největším supermarketu všech dob. Martin je konzervativec, ví přesně, co chce, chce být úspěšný, šťastný a spokojený, chce Alici. Bára je svobodná matka, nevadí jí to, je spokojená, jen nechápe, proč skončila u regálu s vodkou, když přišla pro pleny. Petronel má děti rád, je učitel, chce je naučit, jak správně žít, dokáže se ale vyznat v obří nabídce dětských plenkových kalhotek? Linda je emancipovaná podnikatelka, tenhle supermarket je její dítě, co když se ale v jeho spletitých uličkách prochází potencionální otec jejího vlastního budoucího potomka? Honza je rocker, rozený buřič a rebel, vede kampaň proti globalizaci, proti všem super hypermarketům světa a vážně se odsud nehne, dokud se něco nestane. Serki chce zkřížit pšenici s rajčetem, aby pomohla své zemi. Přišla do obchodu pro chleba, který je ale vždycky až na konci.

Režie Marián Amsler
Hrají Martina Sľúková, Anna Bubníková nebo Jana Kovalčíková, Marcela Holubcová j.h., Eliška Mesin Boušková j.h., Richard Fiala, Pavol Smolárik, Josef Wiesner

Inscenace Letí

Velkoměsto, po kterém se rozlila rtuť. Na ulicích zuří nepokoje, společenský systém je v chaosu, lidé propadají depresím. Skupina mladých lidí se schází v opuštěné tovární hale, aby připarvila párty pro zvrhlého klienta, který jediný zná cestu ven z apokalypsy. Na pozadí dramatu jedné noci se odehrává fascinující příběh o neutuchající touze člověka po štěstía lásce ve světě morálního a fyzického rozkladu.

Překlad Martina Schlegelová
Režie Julius Ševčík
Hrají Eva Salzmannová, Klára Štěpánková, Kryštof Hádek, Václav Jiráček, Marek Němec, Josef Wiesner, Jiří Hána, Jan Hofman

Inscenace Letí

Tři znudění muži v ospalém přístavním městě... Dostat se do průšvihu je snadné. Ale jak z něj ven?

Překlad František Maxian
Režie Jiří Havelka
Hrají Václav Jiráček, Pavol Smolárik, Braňo Holiček j.h.

Inscenace Letí

Hra je napsána typickým Turriniho jazykem, který zůstává základem inscenační úpravy. Odpalovací rampou celé inscenace je příběh vesnického faráře Bleye a mladíka Rudyho Hofmanna, kteří opouštějí stejné prostředí a míří za různými cíli. Terče jejich tužeb nemají jasný střed, ale vize jsou absolutní. K jejich naplnění jim jako přistávací plocha slouží lidé, které potkávají. Kamarády najdeš na každém rohu. Ale za každým rohem číhá nějaké překvapení… Hu! Nejhorší smrt je z leknutí. Tvůj ďábel…

Překlad Petr Štědroň
Režie Jiří Ondra
Hrají Václav Jiráček, Pavol Smolárik, Josef Wiesner, Anna Bubníková, Pavlína Štorková, Eva Kratochvílová, Richard Fiala, Miřenka Čechová, Adam Renč nebo Jiří Trnka

Inscenace Letí

Strhující životní příběh kontroverzního německého transvestity Lothara Berfelda alias Charlotty von Mahlsdorf, který vyšlapal na vysokých podpatcích cestičku dvěma nejrepresivnějšími režimy, jaké kdy civilizace poznala - nacismem a komunismem.

Překlad Adam Novák
Režie Janek Růžička
Hrají Pavol Smolarik

Inscenace Letí

Kontroverzní hra šestatřicetiletého britského dramatika o tom, jak teenager Gary do puntíku splnil zadání školní slohové práce, a co všechno se následkem toho stalo. Londýnská premiéra hry, která se konala před rokem v Hampstead Theatre, vzbudila širokou polemiku, samotná inscenace byla reprízována za zvýšených bezpečnostních opatření pod dohledem britské policie.

Překlad Marie Špalová
Režie Tomáš Svoboda
Hrají Richard Fiala, Jan Plouhar, Jana Kovalčíková nebo Zuzana Onufráková, Pavlína Štorková, Hynek Chmelař, Anna Bubníková

Inscenace Letí

V malé sudetské vesnici jménem Nebeská Rybná hoří tisíce svíček. Je totiž dušičková noc, noc, kdy mrtví ožívají a minulost se vrací. Tři místní dobrovolné hasičky hlídaly požářiště. Do toho tajemného autobusu, který zničehonic zastavil u hřbitovní zdi, možná neměly nastupovat. Teď už je pozdě. Bez pasu, bez ladu, bez jízdního řádu. Odvahu, Meine Damen und Herren. Vítejte na palubě naší mezinárodní linky, od národu k národu, od letopočtu k letopočtu… Připoutejte se nebo vás připoutá někdo jiný! Je tu snad někdo, kdo nemá odvahu pohlédnout do očí vlastní minulosti?

Inscenace pražského Divadla LETÍ a berlínských Spreeagenten vznikla v rámci projektu After the Fall – Evropa po roce 1989 – Divadelní projekt Goethe Institutu.

Datum premiéry 14/09/2009

Režie Susanne Chrudina a Martina Schlegelová
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Malve Lippmann
Hrají Pavlína Štorková, Tereza Vilišová nebo Anna Bubníková, Tereza Richtrová, Claudia Schwartzová, na klavír doprovází Vladimír Strnad

( David Gieselmann , Viliam Klimáček , Joe Penhall , Falk Richter )

club

„Všechny tyhle slabomyslný bezpečnostní opatření stejně k ničemu nejsou, kdo sletí, ten prostě sletí a game over.“

5 evropských autorů, 5 krátkých her, 5 režisérů, 1 místo a 1 téma – letiště. Inscenace složená z krátkých her, které přímo pro tento projekt napsali přední dramatici z různých evropských zemí Joe Penhall (Velká Británie), David Drábek (Česká republika), Falk Richter (Německo), David Gieselmann (Německo) a Viliam Klimáček (Slovensko). Jejich společným tématem je rychlé životní tempo dnešní Evropy a letiště jako konkrétní symbol tohoto životního stylu. Je to místo setkávání kultur i jednotlivců, ale i neuralgický bod současné společnosti, místo, které symbolizuje rychlost, flexibilitu, ale také ztrátu identity. Místo mimo čas a prostor.
Pilotní inscenace projektu Centrum současné dramatiky, jehož hlavními iniciátory je Divadlo LETÍ, Divadlo Na zábradlí a Institut umění – Divadelní ústav pod záštitou Václava Havla.

(Joe Penhall) Business Class

Překlad Dana Hábová
Scéna Petr B. Novák
Kostýmy Jana Špalová
Hudba Jiří Kučerovský
Režie Martina Schlegelová

Letět první třídou by mělo být komfortní, pohodlné, příjemný zážitek... Hezké letušky, jídlo a nápoje all inclusive, anatomicky tvarované podhlavníky. A spolucestující...na úrovni. Popravdě nečekáte zásadní témata - jen takovou zdvořilou konverzaci.
Cože? Byl Ježíš reinkarnace Buddhy? A Mohamed? Aha, vy jste věřící? A v co vlastně věříte? A co jste proboha tak dlouho dělal na té toaletě?

Joe Penhall (narozen v roce 1967 v Londýně) patří k nejpopulárnějším současným mladým anglickým dramatikům. Je nositelem mnoha divadelních ocenění, včetně Ceny Laurence Oliviera za hru Blue/Orange, příběh černého schizofrenika
a dvou psychiatrů, odehrávající se v ústavu pro duševně choré. Psychická choroba se v dílech Joe Penhalla objevuje častěji, připomeňme jen jeho asi nejúspěšnější hru, Slyšet hlasy (Some Voices). Penhall často spolupracuje s divadlem Royal Court, kde měla premiéru i později zfilmovaná hra Slyšet hlasy (Some Voices).

(Falk Richter) Electronic Love

Překlad Martin Schwarz
Dramaturgie Marie Špalová
Scéna Petr B. Novák
Kostýmy Vladimíra Fomínová
Hudba Ivan Acher
Režie David Czesany
Hrají Ondřej Veselý, Natálie Řehořová, Natália Drabiščáková, Richard Fiala, Zdena Hadrbolcová, Ladislav Hampl,
Igor Chmela, Tomáš Kobr, Ivan Lupták, Leoš Noha, Jiří Ornest, Gabriela Pyšná, Pavlína Štorková

Joy je naprosto spolehlivá a flexibilní pracovní síla v letištním fast foodu. Jenže zrovna dneska je v totálním stresu, na po-kladně se porouchal scanner a ve frontě čeká dvacet panicky hektických manažerů na zaplacení svého sendviče. A mezi nimi
je Tom. Flexibilita a spolehlivost jsou také jeho hlavní předností. Jenže zrovna dnes zapomněl PIN ke svému iPhonu.
Má v něm všechny informace, data, kontakty, čísla, kódy. Bez něj ani neví, v jakém městě to vlastně je, odkud přiletěl a kam naopak odletět teprve má. Je v takovém světě vůbec místo na lásku? Snad aspoň na tu elektronickou...

Falk Richter (1969) se narodil v Hamburku, kde vystudoval divadelní režii. V současnosti je rezidentním autorem a reži-sérem berlínské Schaubühne. Jako činoherní a operní režisér dále působí a působil např. v Schauspielhaus Hamburg, Bayerische Staatsoper, Burgtheater Wien, Toneelgroep Amsterdam, Seven Stages Atlanta a Schauspielhaus Zürich. Mezi jeho nejznámější hry patří titul Bůh je DJ (Gott ist ein DJ, 1998) uvedený asi v 50 inscenacích po celém světě, Nothing hurts (2000) nebo čtyřdílný cyklus politického divadla Systém (Das System) uváděný od roku 2004 v Schaubühne.


(Viliam Klimáček) Já v Praze, játra v Londýně

Dramaturgie Marie Špalová
Scéna Petr B. Novák
Kostýmy Marián Amsler
Hudba Norbi Kovács
Režie Marián Amsler
Hrají Natália Drabiščáková, Ivan Lupták, Tomáš Kobr

Let 215 z Londýna Stanstedu. Můj let. Proseděla jsem ho na toaletě. Zpočátku stewardi klepali, pak jim došlo, že toaleta je
dneska jediné místo, kde člověk může být skutečně sám. Rozjímat se dá už jenom v kabinkách. Žena v nesnázích chce být neviděna, žena v nesnázích pokaždé letí sama. Do řeči se s ní dá jen pohyblivý pás na zavazadla a světelná tabule. Tak neza-pomeň spláchnout, abys nebyla podezřelá. Když šumí vodopád, je vše, jak má být.

Viliam Klimáček se narodil v roce 1958 v Trenčíně. Po vystudování Lékařské fakulty UK pracoval jako chirurg a anesteziolog, ale po devíti letech zanechal lékařské praxe a věnuje se pouze divadlu. Žije v Bratislavě. Je šestinásobným držitelem prestižní ceny Alfréda Radoka za nejlepší českou a slovenskou hru.

(David Gieselmann) Haló, what?

Překlad Martina Černá
Dramaturgie Lucie Ferenzová
Scéna Petr B. Novák
Kostýmy Vladimíra Fomínová
Hudba Ivan Acher
Režie Thomas Zielinski
Hrají Igor Chmela, Ladislav Hampl, Leoš Noha, Gabriela Pyšná

Let z Bruselu do Kodaně. Už ho několikrát hlásili, ale já teď trochu pochybuju, jestli jsem se nezbláznil: Kde to jsme? Dívám se z okénka letadla. Nevím, kde jsme, ale vím, že tohle není Kodaň. Budovu letiště v Kodani znám a tady ji nevidím. Asi nás poslali jinudy. Unesli nás. Podvedli nás. Ať už se děje, co se děje, jedno je jasný: Nejsme v Kodani. Kde to jsem?
Evropská gangsterka pro čtyři hráče, kterým jde o kufr peněz z Bruselu, ve změti jazyků nikdo nikomu nerozumí, letištní chaos vládne a všichni u sebe mají zbraně.

David Gieselmann se narodil v roce 1972 v Kölnu, studoval scénické psaní na umělecké škole Hochschule der Künste v Berlíně a inscenoval své první vlastní hry v Theaterszene Berlin. V roce 1999 byl pozván na International Residency of Playwrights a Week of New German Playwrights v londýnském Royal Court Theatre. Zde také byla v roce 2000 ve světové premiéře uvedena jeho hra Pan Kolpert, která se dále inscenovala nejen na řadě německých scén, ale i ve Skandinávii, Itálii, Řecku, Polsku, České republice, Austrálii, USA ad.


(David Drábek) Chmýří

Dramaturgie Lucie Ferenzová, Ivana Slámová
Scéna Petr B. Novák
Kostýmy Jana Špalová
Hudba Jiří Kučerovský
Režie Martina Schlegelová
Hrají Pavlína Štorková, Jiří Ornest, Richard Fiala, Zdena Hadrbolcová

V doupátku ve větvích, v zámotku kdesi v koruně stromu nebo uvnitř vosího hnízda. Kdo ví? Tam někde se potkali. Dívka s havraními vlasy, které má místy slepené zaschlou krví, zavalitý muž s titěrnými křidélky a polonahý mladík. Žena za pultíkem jim nabízí pitíčka. Její vzhled je podobný hmyzímu. Někomu z rodu lišajů. Bekyně mniška. Je jejich průvodcem, naučí je totiž létat.

David Drábek, dramatik, režisér a umělecký šéf Klicperova divadla Hradec Králové je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor filmová a divadelní věda. V roce 1995 obdržel Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru roku za text Jana z parku a v roce 2003 totéž ocenění za text Akvabely, jenž získal později titul Česká hra roku 2005. Ve stejném roce vydalo nakladatelství Větrné mlýny sborník sedmi jeho her. Jeho hra Náměstí bratří Mašínů získala druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2007 a posléze se stala Českou hrou roku 2009. Jako autor, režisér a dramaturg spolupracoval s Divadlem na Vinohradech, Divadlem Petra Bezruče v Ostravě a pražským divadlem Minor.
Projekt Letí na letišti vznikl za podpory za podpory Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Městské části Praha 1, Nadace Český literární fond, Institutu umění – Divadelního ústavu, Divadla Na zábradlí, Letiště Praha

Překlad Martina Černá, Dana Hábová
Režie Marián Amsler, David Czesany, Martina Schlegelová, Thomas Zielinski

8@8

Na hoře Říp oslavují 1.máj příznivci hnutí Bílý palcát, zatímco Fero už si to zase hasí do zastavárny. A na pozadí toho všeho milostný trojúhelník. Vybere si Věra vzdělaného Roma Arpáda nebo Jaromíra, árijského bojovníka za čistou rasu?
Třeskutá komedie o stále znovu a znovu aktuálních problémech soužití různých sociálních a etnických skupin získala v roce 2008 čestné uznání v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka.

Režie Janka Ryšánek Schmiedtová
Dramaturgie Marie Špalová
Scénografie Jana Špalová
Hrají Eliška Boušková, Natálie Řehořová, Martin Bohadlo, Richard Fiala, Tomáš Jeřábek, Tomáš Kobr

8@8

Jedni slaví narozeniny a druzí se cpou kynutými knedlíky na čas. Všem je trochu sladko a trochu na zvracení, vítězům spíš než poraženým. Radoslav býval starostou, už jím není. V nedělní čas polední mluvíval do obecního rozhlasu, už do něj nemluví. V žertovném obleku slovem provázel klání jedlíků, už je neprovází. Doba zdá se doznala změn. Jen Václav i nadále chodí na houby, Věra provozuje pojízdnou prodejnu a o sobotách roznáší pivo dobrovolným hasičům, nimrodům a jejich ženám. Robert se vyšvihl, odrbal bahno z bot a ušpinil si ruce. Chrást se rozhodl ukout sousedskou pospolitost, i tluče proto do sousedů hlava nehlava. Co se stane, když stojaté vody rozřízne rybička? Hořká venkovská tragikomedie mladého českého dramatika Petra Františka Mašky se umístila ve finále Ceny Evalda Schorma za rok 2006.

Režie Petr Štindl
Dramaturgie Marie Špalová
Hrají Marcela Holubcová, Richard Fiala, Jakub Gottwald, Tomáš Kobr a Zdeněk Košata

8@8

Zneuznaný folkař Kristián a hokejista Tomáš, který se realizuje psaním básní, spojí svůj osud s mystickou cikánkou Eržikou, aby jakožto hrdinové zachránili obec Pramen. Ale rosomák, to není pes od řeky…

Jeden z nejúspěšnějších českých autorů nejmladší generace napsal svou hru pro Činoherní studio Ústí nad Labem v rámci rezidentního pobytu v londýnském Royal Court Theatre. V rámci večera pokřtí také právě vycházející soubor svých dramat.

Režie Petr Štindl
Dramaturgie Marie Špalová
Hrají Jan Bidlas, Richard Fiala, Josef Wiesner, Braňo Holiček, Tomáš Jeřábek, Jakub Tvrdík, Eliška Boušková, Marcela Holubcová

8@8

„Toho rána jsem se probudil z nějaké noční můry, ze které jsem si pamatoval jen jedno slůvko. Vyslovil jsem ho nahlas: Čekanka.“ Tato příhoda se stala prazárodkem tří monologů, v nichž se v roli ´čekanek´ objevuje transvestita Valentýn, začínající TV hvězdička Klára a striptérka Kitty. Trojici postav nespojuje nic – „kromě“ přímé zkušenosti s tvrdým fyzickým násilím a sexuálním zneužitím. A jako žluté, fialové a hnědé raněné je zobrazuje španělský autor na okrajích cest a v zapadlých koutech. Teprve při setkání s nimi během procesu psaní své hry se o této rostlince dozvěděl zajímavou věc: čekanka se používá pro léčení poddanosti.

Překlad Martina Černá
Režie Martina Schlegelová
Hrají Klára Štěpánková, Martina Sľuková a Josef Wiesner

8@8

Max má podezření, že je mu jeho žena nevěrná. A navíc má asi v ruce i důkaz. Tajemnou nahrávku z dámského večírku, který se konal kdesi uprostřed lesů. Tři mladé ženy tu vymyslely plán. Plán, jak se pobavit a přitom být prospěšné. Charitativní akce s názvem „Zachráníme svět – teď hned“ spočívá v pečení buchet pro ty, kteří to potřebují. Jak těsto kyne a alkohol v krvi žen stoupá, dochází jim, že v téhle kuchyni není něco v pořádku.
Nejnovější hra Radmily Adamové vznikla pro Český rozhlas, kde bude mít premiéru v roce 2010.

Režie Janka Ryšánek Schmiedtová
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Barbora Herchlová
Hrají Anna Bubníková, Marcela Holubcová, Petra Hřebíčková, Richard Fiala a Ivan Lupták

8@8

V doupátku ve větvích, v zámotku kdesi v koruně stromu nebo uvnitř vosího hnízda. Kdo ví? Tam někde se potkali. Dívka s havraními vlasy, které má místy slepené zaschlou krví, zavalitý muž s titěrnými křidélky a polonahý mladík. Žena za pultíkem jim nabízí pitíčka. Její vzhled je podobný hmyzímu. Někomu z rodu lišajů. Bekyně mniška. Je jejich průvodcem, naučí je totiž létat.

Režie Sára Šimků

8@8

Existenciální kyberkomedie o tom, co se stane, když do vyhořelého manželství ajťáka a noční recepční vstoupí počítač se „zvláštním tunningem“. Virtuální realita, kybersex, počítače a mnohem víc... ale co náš svět? Neutopí se v moři kabelů ajťáka Honzy?

IT Honza se snaží už pět let bezúspěšně naprogramovat program na programování a změnit tak celý svět techniky. Místo celosvětové slávy a milionů na kontě za obrazovkou svého milovaného počítače ale jen pustne a tloustne, zatímco celou domácnost drží nad vodou jeho žena Alena. Alena s děsem sleduje, jak se jí Honza začíná odcizovat, dokonce už nereaguje ani na její milostné návrhy. Jednou v noci dospěje Honzovo počítačové šílenství až k bizarnímu pokusu, při němž se mu omylem podaří „oživit“ porno herečku Dravou Blážu. Honza s Blážou prožije divokou elektromagnetickou romanci a zamiluje se do ní. Bláža slibuje, že se vzdá své porno kariéry, sní o romantické svatbě v Toskánsku a plánuje společný život s Honzou. Až se jednoho rána dozví, že IT Honza už jednu ženu má…A ta žena musí nadobro zmizet ze světa…

Režie Martina Schlegelová
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Magdaléna Dvořáková
Hrají Richard Fiala, Natálie Řehořová, Pavlína Štorková

8@8

Srdceryvný lidský pláč vycházející ze strýčkova sklepa, který uprostřed noci probudil malou Joan, nebyl ošklivou noční můrou, ale hrůzostrašnou realitou. Jen láska může spasit znesvářený svět, ve kterém proti sobě bojují národy, zvířata i rostliny, a který spěje k totálnímu sebezničení. Ta doba už je dávno pryč. To místo je daleko odsud. Nebo není?

Překlad Martina Schlegelová
Režie Josef Rubeš
Hrají Michaela Bendová, Pavlína Štorková a Josef Wiesner

8@8

Valerie a Desmond se potkávají na různých místech v poušti slavného Údolí smrti. Jejich vzájemná setkání i setkání s dalšími postavami – párem motorkářů, narkomanem atd. se podobají halucinaci, snu či fata morganě. A všechna mají jen jeden závěr: Desmond musí zemřít, ač nikdy není jasně řečeno proč. A tak nezbývá než se z toho zvláštního snu probudit, jenže ani to už nejde...

Překlad Martin Vavroušek
Režie Marek Němec
Hrají Jiří Hána, Jitka Nerudová, Martina Sľuková, Josef Wiesner, Lukáš Příkazský, Miloš Kopečný a Ladislav Hampl

8@8

Joy je naprosto spolehlivá a flexibilní pracovní síla v letištním fast foodu. Jenže zrovna dneska je v totálním stresu, na pokladně se porouchal scanner a ve frontě čeká dvacet panicky hektických manažerů na zaplacení svého sendviče. A mezi nimi je Tom. Flexibilita a spolehlivost jsou také jeho hlavní předností. Jenže zrovna dnes zapomněl PIN ke svému iPhonu. Má v něm všechny informace, data, kontakty, čísla, kódy. Bez něj ani neví, v jakém městě to vlastně je, odkud přiletěl a kam naopak odletět teprve má. Je v takovém světě vůbec místo na lásku? Snad aspoň na tu elektronickou...

Režie Sára Šimků

8@8

Prudce současná slovenská story o lokální mediální hvězdě s globálním image. Příběh o vztazích mezi ženami různých generací. Příběh o fetiších žen. O tom, jak ženy vnímají svůj ženský úděl, ale i úlohu ženské krásy, rituálů oblékání a hraní různých rolí ve svém životě a na veřejnosti. Co je víc? Fetiš nebo láska?

Hra získala 2. místo v soutěži Dráma 2005 a v roce 2008 ji uvedlo Slovenské národní divadlo v Bratislavě v hlavní roli se Zdenou Studenkovou.

Režie Natália Deáková
Dramaturgie Marie Špalová
Hrají Marta Vítů, Ela Lehotská, Adriana Máčiková, Mariana Večeríková

8@8

Insa a Lissie, obě šedesátnice, jsou „přítelkyně na život a na smrt“. Lissie Inse už několikrát vyfoukla muže, naposledy před 30 lety Henrika, který má z každou z nich dítě. Obě „děti“ se setkávají a prožívají spolu podivný milostný románek. Mezi Insou a Lissie se tedy schyluje k poslední velké bitvě. Botho Strauß v této hořké komedii zúročil i svou znalost zápletek a motivů antického mýtu a dramatu, a tak – přestože se hra odehrává v současnosti – již od počátku tušíme za propletencem vztahů náznaky archetypálních a osudových vin, dřímajících tužeb po pomstě a incestní přitažlivosti. V Německu byla hra ve světové premiéře uvedena v roce 2005 v mnichovském Residenztheater v režii Dietera Dorna.

Překlad Martina Černá
Režie Pavel Ondruch
Dramaturgie Marie Špalová
Hrají Marie Spurná, Hana Frejková, Vladimír Marek, Tereza Richterová, Anna Bubníková, Tomáš Kobr

8@8

Píše se rok 1993, Berlín už je zase jedno město a Heidrun se vrací do rodného domu - se svou starou matkou a pubertální dcerou. Má to být nový začátek. Jenže dům je plný historie, na jeho stěnách znovu ožívají obrazy z minulosti a pečlivě budované legendy dostávají trhliny... Příběh začal již v roce 1935, když židovská rodina, které dům patřil, musela ve spěchu emigrovat a prodala dům za podivných okolností Heidruninu otci. O deset let později, v roce 1945, tu v závěru války tento otec za neméně podivných okolností umírá. Historie se opakuje a Heidrun se svou matkou musí emigrovat, jejich dům se stává domovem nové rodiny. Kdo je tu doma a kdo je vetřelec? Ve své nové hře Marius von Mayenburg odvážně střídá časové roviny a sleduje osudy pěti žen, které spojil jeden starý dům a rozdělila Berlínská zeď.
Překlad hry vznikl za podpory Goethe-Institutu v Praze.

Překlad Petr Štědroň
Režie Katharina Schmitt
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Patricia Talacko
Hrají Linda Burmeisterová, Anna Synková, Ivana Uhlířová, Tereza Hofová, Dana Poláková, Marek Němec

8@8

Peter a Michal jsou spolubydlící na studentské koleji. Michal se nezvedne ze své vodní matrace a vede divné řeči. Peter si doma zapomněl dentální nit, kterou měl tak rád. Testosteronové ovzduší rozvíří Peterova přítelkyně Ivana a její sexy postava. Hrají si. Hra na seznámení, hra na rozchod. Hra na lásku. Hra na život.

Hra Keby věci boli tým, čím sú… zvítězila v 6. ročníku soutěže původních dramatických textů DRÁMA 2005.

Režie Marián Amsler
Hrají Martina Sľuková, Braňo Holiček, Pavol Smolárik

8@8

Dva mladí úspěšní muži, dva bratři, zubař a programátor. Oba se snaží prosadit, být úspěšní a pochopitelně- vydělat peníze. Takže se Ned marně pohoršuje, že bratr v zájmu svého budoucího bazénu provádí na svých nicnetušících pacientech nevinné pokusy s botulotoxinem. Jeho pohoršování je o to směšnější, že sám právě vyvíjí "neškodný počítačový program" pro ministerstvo obrany. Problém je, že ten jeho prográmek se dá využít různě... a tak se ukáže - ke zděšení celé rodiny- že Ned je hlavním mozkem, který stojí za převratným vynálezem, jenž promění způsob války asi jako svého času atomová bomba. A když ministerstvo obrany žádá kontrolní nadpoloviční podíl v právech na patent, Ned se musí rozhodnout...

Provokativní, břitká a přes závažné téma i velice vtipná hra o morální zodpovědnosti vědců (a nejen jich) byla v březnu 2007 uvedena ve světové premiéře v Národním divadle v Londýně.

Překlad Martina Schlegelová a Magdaléna Zelenková
Režie Pavel Ondruch
Hrají Jana Kovalčíková, Richard Fiala, Michal Kern, Josef Wiesner

8@8

Projekt scénických skic 8@8.
Kelly se ve své nové hře nechal inspirovat Shakespearovskou tragedii Král Lear. V The Gods Weep je hlavním motivem chamtivost lidí na vysokých obchodních pozicích. Výkonný ředitel nadnárodní společnosti Colm, který strávil celý svůj život budováním tohoto impéria, se rozhodne svou moc rozdělit mezi své zaměstnance. Jeho svět se bourá a začíná krvavý boj o moc. Kelly tak vykresluje dravé pudy, které se v nás v čase ekonomické recese vzbouzejí. Vnitřní boje ve firmě v prvním dějství se vyvinou v občanskou válku v dějství druhém. A jelikož je podle Kellyho Shakespeare nejnásilnější dramatik, jakého zná, násilí má v jeho hře důležitou roli. V The Gods Weep se tak objeví několik velmi násilnických scén, které podtrhují inspiraci Shakepearem. Inscenace této hry je momentálně k vidění v Hamstead Theatre v Londýně. V hlavní roli vystupuje skvělý Jeremy Irons.

Překlad Dana Hábová
Režie Viktorie Čermáková
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Barbora Herchlová
Hrají Anna Bubníková, Petra Hřebíčková, Irena Kristeková, Ivan Lupták, Tomáš Kobr, Vladimír Marek, Petr Semerád, Stanislav Šárský, Josef Wiesner

8@8

Křehký příběh stárnoucí spisovatelky Beátky se odvíjí v jedenácti obrazech. Na počátku ji vidíme v kuchyni domku, kde osaměle žije se svou starší sestrou, s obrovskou mísou medu, kterou naplnil jejich otec v den, kdy se Beátka narodila. Sestra jí vyčítá, že neumí žít, že je stále jen smutná, žádná radost v ní není. Beátka je nervózní, je zamilovaná do Davida, ale bojí se, "že zase nic..…zase jen čekat." Druhá scéna se odehrává v moderním venkovském kostelíku na slavnosti, kdy je mezi řádové sestry přijímána mladičká dívka. Setkáváme se tu se všemi postavami, které tvoří Beátčin vesmír: její starší, mrzutá, milující sestra Marta. Padesátiletý David, stále ještě velmi krásný muž. Moudrý, statečný kněz, jeptišky a stará bláznivá Šimona, která na hřbitov, kde kdysi tekla řeka, chodí chytat ryby a doufá, že se stane "opravdickým rybářem" jako býval její dávno mrtvý děda. Její donekonečna se opakující replika "Na rybu se musí čekat" je jakýmsi leitmotivem celé hry. Když ve třetí scéně po slavnosti společně uklízejí, pozve David konečně Beátku na schůzku. Čtvrtá scéna se odehrává na hřbitově, Šimona zase "chytá", obě sestry nervózně, ale s nadějemi očekávají Davida. Beátka touží naplnit smysl ženského údělu, mít děti, vlastní domov a rodinu. V páté scéně ji však David oznamuje, že brzy zemře, její sen se rozpadá, netěší ji ani, že jí někdo poprvé v životě vyznal lásku a políbil ji. David jí nerozumí, vybízí ji, aby zúročila svůj talent ("Ty nepotřebuješ děti. Ty máš talent! …Teď máš krizi, ne?"), sám je plně zaujat velkolepou tragikou svého osudu. Po nějakém čase se však ukáže, že David neumře, jeho svět se pomalu hroutí. Beátka však nakonec najde sílu v nové cestě, pokusí se následovat onu mladičkou dívku a všechno se začne měnit a obrozovat - Beátka začne jinak psát, Marta vyhodí zbytek medu na otcův hrob, v posledním obrazu začne zase pršet a znovu se objeví řeka, Šimona chytne rybu a přinese ji všem ukázat do kostela, ryba zemře, ale i David nakonec zachytí odraz její nové síly. Poetika hry osciluje mezi duchovním poselstvím a téměř jadrným, lehce groteskním humorem a realistickou drsností všedního života postav. Krátké repliky, některé jakoby "odposlouchané" ze života, jiné plné křehké symboliky. Především ženské postavy přinášejí několik skvělých hereckých příležitostí.

Režie Jitka Rudolfová

8@8

Trochu vymaštěná metalová komedie o tom, že i borka může bejt sakra dobrej metalák.

Hra mladičké české autorky, která byla oceněna v prvním ročníku dramatické soutěže Zlatá divadelní žába o novou autorskou divadelní hru, reflektující problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Drsná metalová kapela Billy Goats si „v klidu“ žije svým pohodovým klubovým životem – vyřvává na pódiu své hity, klopí do sebe hektolitry piva a balí holky. To všechno až do chvíle, kdy je jeden z nich nečekaně donucen kapelu opustit. Co si počne kapela bez svého basáka? Billy Goats si nemůžou dovolit přerušit koncertování. Vypíšou konkurz. Přijde pouze jeden uchazeč. Baskytaristka Brigit. Frontman skupiny, macho Bejk, ale o holce v kapele nechce ani slyšet. Čas se však neúprosně krátí a kapela musí vystupovat dál...Potlačí frontman svoje ego nebo dopustí rozpad kapely? A jak přijme kapela jeho rozhodnutí? Klubem Vymaštěná Palice nakonec zahřmí mohutný potlesk... Ale komu bude patřit? Hra nejen o metalu, ale také o ambicích, předstírání a o schopnosti manipulovat či být manipulován.

Hra získala třetí místo v prvním ročníku dramatické soutěže Zlatá divadelní žába o novou autorskou divadelní hru, reflektující problematiku rovných příležitostí žen a mužů, přičemž první a druhé místo nebylo uděleno.

Režie Dan Špinar
Hrají Marie Štípková j.h., Richard Fiala, Braňo Holiček j.h., Hynek Chmelař j.h., Václav Jiráček, Radovan Klučka j.h., Josef Wiesner

8@8

PAULA marně čeká na svého syna Zippa, kterého autem porazila MELANIE. Byl to osud, protože mu chutnaly preclíky, na které tajně kradl drobné. MELANIE chodí s COCO, jsou lesby, ale jejich šťastný vztah se rozpadá po několikanásobném pokusu o umělé oplodnění. BRUNO píše už čtyři roky úspěšné scénáře pro televizní seriály, příliš ho to nenaplňuje a hledá uspokojení u své asistentky SIBYLLY.

Překlad Kateřina Bohadlová
Režie Janek Růžička
Hrají Anna Bubníková, Jana Kovalčíková, Klára Štěpánková, Pavlína Štorková, Václav Jiráček a Josef Wiesner

8@8

Hra Davida Drábka, jednoho z nejúspěšnějších současných českých autorů, která získala druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2007.

Podtitul Hra o nehybnosti výstižně charakterizuje hrdiny nejnovější hry Davida Drábka, kteří trčí ve stojatých vodách svých nicotných a absurdních existencí, ze které je nezachrání ani smrt, byť sebevíc svůdná. Invalidní důchodce Vendelín neuspěl jako milenec, manžel, otec a dědeček, neúspěšný je i jako revizor v pražské MHD, trapný je i sám důvod jeho invalidity. Jehovistka Rita je osamělá a ne úplně normální, stejně jako prodejce Nového prostoru, bezdomovec Jeroným, zpěvák Zapík se svou pseudoangličtinou a rozhalenkou je olezlá vykopávka z období normalizace. Ani dalším postavám se nedaří dvakrát nejlépe, ani jejich životy nejsou zrovna důstojné. Pomůže, když se jeden z nich odhodlá a unese tramvaj plnou cestujících?

Režie Marián Amsler
Hrají Jana Kovalčíková, Marcela Holubcová, Irena Kristeková, Eva Leimbergerová, Jaroslav Stránský, Vít Březka, Josef Wiesner

8@8

Sarah Casey je nezvěstná. Naposled byla spatřena v baru ve společnosti podivného muže, který se vydával za producenta Timothy Creightona a zároveň tvrdil, že je vrahem několika žen. Do pátrání po zmizelé dívce se pouští detektiv Ted Mitchell. Všechny stopy vedou k tajemnému Elstonovi, který zřejmě dokáže žít jen skrze masky cizích lidí, které si obléká jako jejich odložené šaty. Detektivu Mitchellovi ale chybí důkazy…

Thriller s detektivní zápletkou plný silných básnických obrazů funguje na principu filmového střihu a postupného odkrývání faktů.

Překlad Marie Špalová
Režie Michal Lang
Hrají Jan Bidlas, Marcela Holubcová, Tomáš Kobr, Viktor Limr, Anna Synková, Josef Wiesner

8@8

Dramatická báseň o česko-litevském přátelství (na věčné časy) je mírně ironickou (osobní) zpovědí pojednávající o milostné romanci mladé české spisovatelky Agnes a jejího staršího litevského kolegy Kornelija v průběhu jejich společného studijního pobytu v Německu.

Tato inteligentní, upřímná a trpce vtipná hra pro dva inteligentní herce získala 2.cenu v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka za rok 2006, přičemž první cena nebyla udělena.

Režie Marián Amsler
Hrají Pavlína Štorková, Josef Wiesner, Braňo Holiček, Hynek Chmelař

8@8

Existují lidé, kteří se, stejně jako některá zvířata, v noci schovávají a žijí ve stínu. Muži a ženy jejichž život ovládá tajemství. Malý muž je jedním z těchto lidí. Slyší mluvit o Cizineckém zákoně a rozhodne se ho využít. Pochopí, že tenhle zákon ho staví nad osoby, pro které by udání znamenalo okamžité vyhoštění. Použije zákon, aby si zotročil jinou lidskou bytost. Všichni něco skrývají, všichni jsou zvyklí se schovávat. Všichni bloumají nocí bez jediné jistoty. Dokonce si ani nejsou jistí, že stíny, které je obklopují, jsou opravdu jen stíny. Připomínají noční živočichy z moderních ZOO. Tahle zvířata žijí v umělé noci. Měsíc, hvězdy, nic z toho, co je obklopuje, není pravda.

Významný současný španělský dramatik Juan Mayorga psal svou hru v době, kdy Španělsko již nastoupilo svou demokratickou éru, ale Španělé dosud měli živě v paměti tyranii totalitního frankistického režimu včetně jeho každodenního psychického tlaku, ale i v době, kdy se svobodné Španělsko a hraniční státy EU vůbec začaly potýkat s problémem masové imigrace obyvatelstva z tzv. Třetího světa. Jeho hra představuje vysoce aktuální problematiku a nastoluje zneklidňující otázku: co znamená ono tolikrát skloňované „zodpovědné a demokratické evropanství“?

Překlad Lenka Sovová
Režie Alice Nellis
Hrají Jana Kovalčíková, Klára Štěpánková, Václav Jiráček, Josef Wiesner, Richard Fiala

8@8

Lette je ošklivý. To ho ale netrápí, protože jeho svět je jeho práce vynálezce a jeho žena, která ho miluje. Vše by tedy mělo být v pořádku. Ale není. Proč jede předvést geniální vynález na kongres jeho asistent, a ne on? Odpověď šéfa je skličující - kvůli obličeji. S takovým ošklivým obličejem přece neprodáte žádný produkt. Hořké poznání se prohlubuje - i jeho žena (proč mu to neřekla dříve?!) považuje jeho obličej za katastrofální. Lette se tedy rozhodne pro chirurgický zákrok. Staré pryč, hurá do nového! Proměna se zdaří a otevře Lettemu možnosti, o kterých se mu předtím nesnilo. Zcela se mu změní vztahy, společenský status, příjmy, ba i sexuální zážitky. Když se však jeho obličej stane prodejním artiklem, události nabírají obrátek - a obličej se stává opět nesnesitelným. Autor se proslavil především svoji hrou Feuergesicht (Tvář v ohni, překlad J. Balvín), hra Der Hässliche měla premiéru v lednu 2007 v Berlíně, hned poté byla inscenována např. v Mnichově, v Londýně či Aténách.

Překlad Kateřina Bohadlová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Pavlína Štorková, Richard Fiala, Jan Sklenář, Miroslav Zavičár

8@8

Panence je třináct let a je oblékaná do dětských šatiček. Ohryzek je mladší brácha, poslouchá hlasitou hudbu a neposlouchá matku. Matka příliš často vaří. Strýc Rudolf je holubář, alkoholik, nosí u sebe brokovnici. Vojáček je starší kamarád z děcáku a nenávidí Krysu. Máry je sousedka, protože je sama. Krysa je ředitel dětského domova, vždy dobře oholen. Panenka z porcelánu bude mít o poznání výpravnější podobu, než jak tomu u scénických čtení obvykle bývá. Není to náhoda, ani náhlé rozhodnutí, ale vyžádala si to samotná hra, pestrá v tónech i barvách. V hořko-směšném příběhu z venkovského prostředí se křehkost snoubí s tvrdostí a od všední reality není daleko k pohádkovým snům. Autorka dobře ví o čem píše, prostředí vesnice je jí blízké tím, že se zde události skutečné a mytologické rafinovaně mísí a po jistém čase není snadné rozlišit, co je pravda a co výmysl. Totéž se týká postav, které, ačkoli typově pevně ukotvené, nemají povahu jednoduchou. Třebaže jde o lidi navenek jasných kontur, uvnitř vykazují bohatství pocitů a nálad. Celkový dojem není jednoznačný, všudypřítomný rozpor, ta křehká schizofrenie dětí i dospělých v kuchyňských i přírodních kulisách, jazyk, forma, styl, to jsou kvality Panenky z porcelánu. A navíc, když byla Magda Frydrychová malá, chtěla být – stejně jako Panenka – krasobruslařkou.

Režie Jiří Ondra
Hrají Martina Sľuková, Pavlína Štorková, Richard Fiala, Václav Jiráček, Jakub Gottwald, Helena Wiesnerová, Jiří Pěkný

8@8

Fragmentární drama Rolanda Schimmelpfenniga je parafrází na hru Edwarda Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové. Frank a Liz mají ve svých čtyřiceti kariéru, dům s garáží, auto, poklidný život a dcerku Kathie. Martin a Carol se právě vrátili z Afriky, kde působili jako lékaři bez hranic. Nemají dům s garáží. Nemají kariéru. Nemají iluze. Setkání po letech je hereckým koncertem dvou manželských párů, jejichž cesty se rozešly...

Tento díl cyklu 8@8 uvádíme ve spolupráci s Pražským divadelním festivalem německého jazyka.

Překlad Markéta Polochová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Jana Janěková ml., Gabriela Pyšná, Igor Chmela, Marek Němec

8@8

První davové drama ze současnosti v podání Divadla LETÍ! Demograficko-politicky aktuální metafora o tom, jaké následky může mít čínská politika jednoho dítěte, tedy co se může stát, až se pět set milionů mladých Číňanů vydá na Západ hledat si nevěsty. Hra se umístila v soutěži Lago Gerundo jako 2. nejlepší evropská hra roku 2010.
Hra je vystavěna jako velkolepý epický spektákl, v jehož úvodu Čínský drak ohně přelétá nad Velkou čínskou zdí, přičemž popisuje svou mytologickou roli v dějinách Číny a představuje Čínu současnou. Při každém přeletu spálí na Velké čínské zdi deset tisíc turistů. To už se ale do popředí dere nová, záhadná síla označovaná jako Pět set milionů Číňanů, kteří mluví jako jeden muž a rozhodnou se vyrazit vpřed za svým cílem. Nevěsty chtějí západní, ale jejich kvality mají být čínské. Než se dají na pochod kolem vysychajícího Aralského jezera, ke slovu se dostane Terakotová armáda a Socha Mao Ce-tunga v nadživotní velikosti. Zalíbí se Pěti stům milionům Číňanů ruské matrjošky nebo budou muset dál na západ?

Režie Martina Schlegelová
Hrají Eliška Boušková, Anna Bubníková, Marie Jansová, Eva Leimbergerová, Pavlína Štorková, Richard Fiala, Jakub Gottwald, Lukáš Homola, Tomáš Jeřábek, Tomáš Kobr, Vladimír Marek, Petr Semerád, Pavol Smolárik a Josef Wiesner

8@8

Osm nervózních zaměstnanců navzdory přísnému zákazu kouří na střeše mrakodrapu. V dusivé atmosféře velkoměsta, kde už léta nezapršelo, si jeden na druhého musí dávat pozor. Něco se totiž děje. A navíc se čas od času některý kolega vrhne ze střechy dolů.

Překlad Martina Černá
Režie Sára Šimků
Dramaturgie Marie Špalová
Výprava Magdaléna Dvořáková
Hrají Jitka Smutná, Anna Bubníková, Marcela Holubcová, Jana Kollertová, Johana Vaňousová, Pavel Kryl, Tomáš Kobr, Miloslav Mejzlík

8@8

Komedie Porucha patří zatím mezi poslední hry německého dramatika a režiséra Falka Richtera a lze ji bez nadsázky označit za „zlou“ vánoční pohádku. Nejrůznější ztroskotanci od divadelního režiséra, přes rozvedené rodiče, zmatenou starou ženu, zapomenuté děti až po homosexuály hledající trochu lidského tepla prostřednictvím štědrovečerního chatu se zde pokoušejí společně oslavit tento tradičně rodinný svátek. Jenže když už trapné a vyprázdněné rituály nefungují ani v „normálních“ rodinách, jak by je mohly naplnit novodobé „patchworkové“, náhodně uskupené lidské smečky.

Překlad Martina Černá
Režie Petr Chmela
Hrají Pavla Beretová, Jakub Folvarčný, Václav Jelínek, Richard Fiala, Martina Sľuková a další

8@8

Hra „shooting star“ německého divadla, dramatika Olivera Klucka, letošního laureáta prestižní Kleistovy ceny pro mladé dramatiky. Hra v roce 2009 získala hlavní dramatickou cenu na festivalu Theatertreffen v Berlíně a v Berlíně také měla světovou premiéru na jaře 2010. Nyní ji Divadlo Letí přináší i divákům v České republice. Je nám třicet, mluvíme pěti jazyky a nemáme žádné iluze. Principem našeho života je chaos. Zvykli jsme si. V chaosu jsme dobří. Jde nám to. Nevěříte? Hra plná kousavé sebeironie a ostré provokace vypovídá o životních principech dnešních třicátníků.

Překlad Kateřina Bohadlová
Režie Martina Schlegelová
Hrají Eva Nádaždyová, Richard Fiala, Michal Kern, Pavol Smolárik

8@8

Pro většinu účinkujících herců to trvá již 6 let. Dennodenně vystupují v show s názvem Říše zvířat. Kostýmy zanechávají stopy a rány na jejich těle a herci ve svých rolí postupně mizí. Bez pestrého peří a spektakulární srsti jsou neviditelní a zaměnitelní, identitu jim propůjčují antilopy, ženetky, sloni, marabu. V nádherných kostýmech vyprávějí o lsti lva a dobromyslnosti zebry, o uchopení moci a zvůli, o pádu vítěze i poraženého. Roland Schimmelpfennig ve své nejnovější hře spojil bajku s látkou ze současnosti. V obou rovinách lest splétá sítě, do níž lapá dobromyslnost, která v krutém světě zvůle a krvelačnosti přináší pouze stagnaci. Mechanismy moci a dvojznačnost vítězství ukazuje jak v parabole z říše zvířat, tak v mezilidských vztazích a nakonec i v pracovních poměrech. Schimmelpfennigova backstage-comedy ironizuje nakonec sama sebe: zvířecí show je stažena z repertoáru. Alternativou pro všechny zúčastněné je nezaměstnanost anebo práce v novém kuse, Zahradě věcí s lákavými rolemi kečupu, volského oka, toastu a mlýnku na pepř. Schimmelpfennig psal svou hru na zakázku Deutsches Theater v Berlíně, kde se v současné době hraje.
Speciál 8@8 v rámci Festivalu německého jazyka.

Překlad Radka Denemarková
Režie Martina Schlegelová
Hrají Irena Kristeková, Alžběta Kynclová, Ladislav Hampl, Michal Kern, Tomáš Kobr, Ondřej Novák

8@8

Hra mladé slovenské autorky Michaely Pňačekové, která byla oceněna v druhém ročníku dramatické soutěže Zlatá divadelní žába o novou autorskou divadelní hru, reflektující problematiku rovných příležitostí žen a mužů.

Roma je novodobá podoba Ibsenovy Nory. Autorka se neřídí až tak celou Ibsenovou hrou, nebo jejím stylem, spíš je to myšlenka emancipace, která v dnešní době mění svojí podobu. Nora žije v Římě, proto název hry Roma, není to ovšem jen místo, které spojuje hru s jejím názvem, je to i duševní místo Nory, která přišla z chladného „emancipovaného“ Norska do Itálie, do Říma, kam vedou všechny cesty. Řím tedy znamená i místo, kde je rodina důležitější než kariéra. Kde ženám nevadí vařit každý den večeři pro své muže. A tak Nora, která žije s Torvaldem doufá, že tu najde rodinné štěstí. Hra má tři dějství a v každém dějství vidíme různou podobu Nory. V prvním dějství je Nora v sedmém měsíci těhotenství a stále nešťastná. Obklopuje se tedy lidmi, kteří jsou šťastní ve svém mírném maloměšťáctví. Jediný Torvald nechápe, proč se Nora setkává s lidmi, kterými kdysi opovrhovala. V druhém dějství sledujeme Noru za svobodna. Má kariéru, ale neumí si najít muže, a proto ho hledá na různých místech, např. v barech a na seznamovacích večírcích. Samozřejmě ho nenajde, a tak většinou končí v posteli s muži, o které by normálně ani nezakopla. V třetím dějství vidíme Noru proměněnou. Má s Torvaldem dítě, které se pro ni stalo středo bodem jejího vesmíru. Taky už ráda mluví o nakupovaní, seriálech a neláme si hlavu s filozofickými otázkami o smyslu života. Nora je konečně šťastná a zjišťuje, že to je to, co jí v životě chybělo. Torvald však spokojený není. Zjišťuje, že s takou ženou žít nemůže, že to není žena, kterou si vzal a kterou miloval. Proto je to nakonec Torvald, který opouští Noru.

Režie Sára Šimků
Hrají Pavlína Štorková, Jana Kovalčíková, Eliška Boušková, Jakub Gottwald, Petr Vančura

8@8

Zahraniční instituty slouží k propagaci národní kultury v zahraničí. Co je ale vlastně ta pravá národní kultura? A jakou cenu musí národ zaplatit, aby si ji někdo všiml? A co když ředitel institutu ve Vídni umí jenom slovensky? Zachrání ho sličná Tlumočnice? Neobyčejně vtipná satira jednoho z předních slovenských spisovatelů v režii mladého slovenského režiséra...

Režie Braňo Holiček
Hrají Natália Drabiščáková, Zuzana Stavná, Jakub Slach, Andrej Šoltés

8@8

Jeroným je přiměřeně zdevastovaný čtyřicátník. Kvůli tomu, jak je člověk při sešněrovávání rolek opatlaný hořčicí, vaří Jeroným španělské ptáčky sporadicky. Na druhou stranu je tohle jídlo sympatické svým rytmem. Beefsteak to je báseň, několik veršů, víc či míň, podle toho jak ho kdo rád propečený a konec. Zato u ptáčků lze výběrem komponentů do rolek a omáčkou sklenout příběh. Příběh s nepříliš komplikovanou zápletkou, přiměřeně dlouhý a se svižnou pointou. Hra má název Španělské ptáčky z dobře promyšleného důvodu. Od samého počátku je v ní pod slovy banálních dialogů přítomna nevyřčená otázka, zda se soustem odervaným ve vzteku i s kusem niti otec zadusí nebo ne.

Režie Filip Nuckolls
Hrají Jitka Nerudová, Marek Němec, Kryštof Hádek, Vláďa Čepek, Leoš Noha, Martyna Sĺúková

8@8

Důvtipná psychologická hra s detektivním šarmem. A vrahem není zahradník! Hra mladé anglické dramatičky Moiry Buffiniové, která měla premiéru v londýnském National Theatre, vypráví příběh jednoho velmi podivného večírku. Hostitelka Paige chce oslavit vydání filozofického spisu svého manžela, Larse. Hosty jsou vědec Hal, jeho žena, sexy televizní hlasatelka Sian a nonkonformní umělkyně Wynne. Ani jídelníček není úplně normální, jednotlivé chody se moc nedají jíst, zato ale leccos symbolizují. Číšník moc nemluví a vůbec se chová trošku zvláštně. A do toho se objeví Mike, mladík, jenž údajně opodál naboural svou dodávku. Snobská společnost pozve mladíka „z lidu“ ke stolu a zapojí ho do svých krutých společenských her, vzdáleně připomínajících Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové. Vyjde najevo, že důvod večeře je vlastně jiný, že Mike je vlastně tak trochu zloděj a že číšník vůbec není číšník, ale najatý vrah. Najala ho Paige jako zlatý hřeb své večeře. Kdo má ale zemřít a proč?

Překlad Lucie Kolouchová
Režie Susanne Chrudina
Hrají Klára Pollertová-Trojanová, Viktor Limr, Natálie Drabiščáková, Zuzana Stavná, Lukáš Homola, Richard Fiala a Tomáš Kobr

8@8

Na psychoterapeutickém sezení se potkává týnejdžerka závislá na nakupování plyšových zvířátek a manažer závislý na mobilním telefonu. Spolu s terapeutem roztáčí sérii situací a každý zahraje několik dalších postav - ocitneme se v džungli, kde thajská dívka šije plyšáky na export, diváci se vzápětí změní na školní třídu a během hodiny slovenštiny si vyslechnou rap Hviezdoslavovy básně, představí se nám "cool hunter" - lovec trendů, který chodí do klubů na diskotéky a kopíruje od mladých imidž, aby ho následně dobře prodal módním firmám produkujícím obuv, trička a hudbu a nakonec nám anarchista z Fronty za osvobození billboardů poví, jak on bojuje s reklamou, která nás stále více připravuje o naše soukromí...

Tato hraje je černou komedií ve formě dynamických klipů, psychologizující herectví je vystřídané písní a vážné výpovědi se střídají s improvizacemi s publikem.

Režie Marián Amsler
Hrají Pavlína Štorková, Martina Sľúková, Klára Štěpánková, Jana Kovalčíková, Richard Fiala, Pavol Smolárik, Václav Jiráček, Josef Wiesner, Marián Chalány